Pěstounská péče na přechodnou dobu

Co je pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče na přechodnou dobu (dále jen PPPD) je jednou z forem náhradní rodinné péče, která umožňuje, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u pěstounů i krátkodobě. Zajišťuje dětem, aby se při selhání původní rodiny, dostaly co nejdříve do rodinného prostředí a nemusely náročné období nejistoty a řešení nastalé situace trávit v ústavní výchově.

Dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřuje soud na návrh příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). 

Přechodná doba je v tomto případě:

  • doba, po kterou rodič ze závažných důvodů nemůže dítě vychovávat (např. ze zdravotních nebo sociálních důvodů, hospitalizace, výkon trestu odnětí svobody apod.)
  • doba, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením
  • doba do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu rodiče s osvojením (§ 818-821 občanského zákoníku)

Specifika pěstounské péče na přechodnou dobu spočívají v:

  • její časové omezenosti (PPPD může trvat nejdéle 1 rok),
  • dítě může být do PPPD svěřeno pouze rozhodnutím soudu na návrh OSPOD a jen osobám, které jsou vedeny ve zvláštní evidenci pěstounů na přechodnou dobu,
  • před umístěním dítěte do PPPD neprobíhá proces zprostředkování náhradní rodinné péče 
  • osoby, které mohou PPPD vykonávat, jsou vedeny ve zvláštní evidenci
    a pobírají odměnu i po dobu, kdy o žádné dítě nepečují
  • pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu jsou vybírány rodiny, které již mají děti odrostlé nebo alespoň staršího věku. 

Na osoby vykonávající pěstounskou péči na přechodnou dobu je nahlíženo jako na profesionály v oblasti výchovy a péče o ohrožené děti a očekává se, že:

  • dítěti poskytnou stabilní a láskyplné prostředí po dobu několika týdnů až měsíců,
  • jejich péče dětem pomůže začít se vyrovnávat s traumaty a ztrátami z minulosti,
  • připraví dítě na přechod do dlouhodobé péče nebo na návrat do původní rodiny,
  • budou spolupracovat s rodinou dítěte či budoucí náhradní rodinou,
  • mají dobré komunikační schopnosti a budou se aktivně podílet na práci odborného týmu, poskytujícího podporu dítěti a jeho rodině.

Doprovázení pěstounů

Doprovázení pěstounů na přechodnou dobu (dále jen PPD) vychází z dohody, kterou pěstoun uzavřel s Centrem pro rodinu a sociální péči (CRSP).

Klíčový pracovník nabízí podporu a účast při všech důležitých momentech v životě přijímaného dítěte i pěstouna na přechodnou dobu: 

  • asistence klíčového pracovníka při přebírání dítěte, odvoz dítěte z porodnice do domácnosti PPD – disponujeme vlastním firemním automobilem, 
  • pravidelná setkávání dle aktuální potřeby rodiny, minimálně však 1 × za 2 měsíce, reflexe průběhu PPPD
  • doprovod PPD na jednání soudu v rámci soudního řízení, 
  • podpora a asistence PPD na kontaktech s rodiči dítěte nebo blízkými osobami
  • podpora a asistence v rámci kontaktů  PPD a budoucích pečujících (osvojitelé nebo dlouhodobí pěstouni),  
  • podpora a asistence PPD při předávání dítěte do následné péče
  • pomoc při zajištění odborné pomoci (psychologické, výchovné, zdravotní). 
  • zajištění nebo zprostředkování možnosti vzdělávání
  • zajištění metodického vedení PPD a supervize pro PPD

Asistované kontakty

Jedná se o podporovaná setkávání dítěte umístěného v pěstounské péči s jeho rodiči, sourozenci, případně dalšími příbuznými či dítěti blízkými osobami. Těchto setkání se účastní pěstouni s dítětem, rodiče či jiné osoby dítěti blízké a klíčový pracovník pěstounské rodiny. 

Klíčový pracovník provází všechny zúčastněné v rámci setkávání, podporuje vzájemnou komunikaci a snaží se vytvářet podmínky pro bezpečný kontakt.

Cílem je podpora při vytváření, zlepšování a zachování vztahů a vazeb dítěte s jeho původní rodinou.

Asistované kontakty jsou plánovány vždy ve spolupráci s pracovníky OSPOD a jejich realizace by měla být součástí individuálního plánu ochrany dítěte.

V rámci poskytované služby podepisují účastníci za přítomnosti klíčového pracovníka písemnou dohodu o kontaktu, která stanovuje pravidla kontaktu a odpovědnost jednotlivých stran.

V SUPR rozlišujeme tři formy ne/asistovaného kontaktu – přímý, nepřímý a „mentální“ kontakt. 

Přímý kontakt představuje telefonický kontakt nebo osobní setkání dítěte s rodičem. Může se jednat např. o návštěvu v domácnosti pěstounů, v prostředí pro dítě známé (zahrada, park apod.), společnou procházku, výlet nebo pobyt u rodiče. 

Za nepřímý kontakt považujeme písemný kontakt (dopisy, e-maily, sociální sítě) a „mentálním“ kontaktem máme na mysli rozhovory s dítětem o jeho rodině (rodičích, sourozencích atd.) a prohlížení fotografií.

Zakotvení práva dítěte na kontakt s rodiči a rodičů na kontakt s dětmi zabezpečuje čl. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte: “Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte.“